Rozhledna Biskupská kupa představuje mohutnou devatenáctimetrovou zděnou válcovou věž z roku 1898. Z otevřeného ochozu ve výšce 18 metrů je nádherný kruhový výhled na Jeseníky s Pradědem, Orlíkem, Šerákem, a Keprníkem, Zlatý Chlum, Zlaté Hory, Polsko, za dobré viditelnosti je vidět také Sněžka, Králický Sněžník, Lysá hora, Radhošť a dokonce i Tatry.

Z ochozu vyhlídkové věže jdou vidět všechny vrcholy jesenických hor včetně Pradědu. Západním směrem lze spatřit Králický Sněžník i Sněžku. Na východě pak Beskydy a za velmi dobré viditelnosti nejvyšší štíty Vysokých Tater. Rozlehlá pláň polské nížiny se pak otevírá severním směrem, kde lze pozorovat komíny druhé největší tepelné elektrárny v Polsku u Opole (65 km) a obrysy 100 km vzdáleného města Wroclaw.

Cesta k rozhledně
Cesta k rozhledně začíná na vrcholu prudkého stoupání silnice Zlaté Hory – Jindřichov. Ze silnice odbočuje doleva zelené turistická značka vedoucí po rozbité lesní cestě do prudkého až příkrého kopce v délce téměř dva kilometry. Na cestě jsou tři nesjízdné strmé kamenité úseky, vždy v délce asi 50 – 80 metrů. Po nich následuje už jen mírné stoupání přímo podél hraničních patníků s Polskem.

Sjízdné pouze na horském kole.

Občerstvení a suvenýry můžete koupit ve věži.

Připraveno ve spolupráci se serverem www.rozhlednovymrajem.cz.

Z historie rozhledny
Opravdovou dominantu zlatohorského regionu je tato rozhledna v nadmořské výšce 890 m. Byla postavena jako první kamenná rozhledna v Jeseníkách v roce 1898 k příležitosti padesáti let vlády císaře Františka Josefa. Ovšem již v roce 1890 stála na vrcholu Biskupské kupy rozhledna v podobě dřevěné pyramidy. Ta ovšem během pěti let zchátrala a zřítila se. Největší zásluhu na stavbě 19 metrů vysoké kamenné rozhledny měl tehdejší sudetský turistický spolek MSSGV. V průběhu obou světových válek sloužila rozhledna jako pozorovatelna. V roce 1966 byl vstup na věž zakázán z důvodu instalace televizního převaděče. Rozhledna byla opět zpřístupněna v roce 1998.